☿ * K(4-5) C(4-5) A∞ G(2-∞)
Morfologické znaky čeledi
Rostliny čeledi rostou především v tropech a subtropech (v Evropě pouze myrta obecná). Většinou vždyzelené stromy s jednoduchými, celokrajnými kožovitými listy, častý je výskyt heterofylie. Květy podle vzorce, tyčinky jsou bratré. Plodem múže být tobolka, peckovice, bobule nebo nažka. V pletivech jsou schizolysigenní siličné kanálky. Svazky cévní bikolaterální.
Fytochemické znaky čeledi
Všechny druhy poskytují vysoký obsah silice.
Farmaceuticky významné druhy
- Eucalyptus globulus / Blahovičník kulatoplodý
Vysoký strom původní v Austrálii, dnes vysazován i v jiných teplých oblastech světa. Listy má velice proměnlivé, na mladých rostlinách vstřícně přisedlé, srdčité, až 15 cm dlouhé a 10 cm široké; později střídavé, řapíkaté, velmi protáhlé (až 35x3 cm). Plody tobolky. Listy poskytují silici (až 3,5 %) s hlavní složkou eukalyptolem.
- Melaleuca sp. div. / kajeput (kajaput)
Vždyzelený strom Nové Kaledonie - M. quinquenervia, k. pětižilný, tvoří silici (niaouli) z listů s převahou eukalyptolu. Silice z druhů M. leucadendron, k. bělodřevný nebo M. cajuputi, k. menší, poskytují tradiční kajeputovou silici s vyšším obsahem derivátů eukalyptolu a eugenolu. M. alternifolia, k. střídavolistý, je známým australským „tea tree“ poskytujícím silici s více jak 40 % baktericidního 1-terpinen-4-olu.
Kajeput menší
Kajeput střídavolistý
Ve farmacii se využívá také silice z druhu M. linarifolia či M. dissintiflora.
Fytofarmakologie
Mírné rubefaciens a externí stimulans při revmatických bolestech, vnitřně při zánětech horních cest dýchacích.
- Syzygium aromaticum (syn. Eugenia caryophyllata, Jambosa caryophyllus) / hřebíčkovec kořenný
Strom původní v jihovýchodní Asii, dnes pěstovaný v tropech celého světa. Má 4četné vonné květy s mnohými tyčinkami, polodužnatou češulí v níž je ukrytý semeník. Květy pak uspořádané do terminálních vrcholíků. Plodem je bobule věnčená vytrvalým, zaschlým kalichem. Drogu tvoří nerozvinuté květy. Velké množství silice se také získává z listů. Květní pupeny hřebíčkovce („hřebíček“) jsou tradičním kulinářským kořením a také významnou farmaceutickou surovinou (dnes výhradně silice).
Silice je v droze až 20 %; je tvořena především deriváty propenylfenolu - eugenolem, eugenylacetátem. Z terpenů je významný seskviterpen - karyofylen.
Fytofarmakologie
Největší využití je v zubním lékařství. Silice má významný analgetický efekt (dentální analgetikum), je antiflogistikum ústní dutiny a hltanu.
Hřebíčkovec sp.
- Pimenta dioica / pimentovník pravý
Původem ze Střední Ameriky. Sušený plod (bobule) obsahuje až 5 % silice, je znám jako „nové koření“. P. racemosa poskytuje listy bohaté na silici (eugenol a chavikol) s antiseptickým účinkem.