Semenné rostliny / Spermatophyta

Se dělí do dvou taxonů na úrovní oddělení – nahosemenné a krytosemenné rostliny. Tento projekt je věnován poznávání farmaceuticky významných zdrojů biologicky aktivních látek obsažených v krytosemenných rostlinách.

Krytosemenné rostliny (Angiospermophyta/Anthophyta/Magnoliophyta)

Krytosemenné rostliny (257000 druhů) jsou charakterizovány:

  1. Vajíčky uvnitř víceméně uzavřené dutiny vytvořené z jednoho nebo několika vzájemně srostlých plodolistů. 
  2. Pylovými zrny, která nejsou přenesena přímo na mikropyle vajíčka, ale na povrch blizny, která je schopna nejen pyl přijmout, ale také asistovat při vývoji pylové láčky. 
  3. Samčími (pylová zrna) i samičími (zárodečník) gametofyty, které jsou extremně zjednodušené a specializované. 
  4. Trojitým splynutím jádra : jedna ze dvou samčích gamet splývá s vaječnou buňkou (n + n) a druhá se spojenými dvěma jádry centrální buňky samičího gametofytu [n + (n + n) = 3n]. Výsledkem je diploidní zygota (2n) a triploidní endosperm (3n). Jev se označuje jako dvojité oplození krytosemenných rostlin.). 
  5. Pomocnými buňkami sítkovic.

Krytosemenné rostliny se dělí do dvou taxonů podle počtu děloh v embryu na dvouděložné (Dicotyledones) a jednoděložné (Monocotyledones) nebo také na ekvivalentní třídy Magnoliopsida a Liliopsida.

Morfologické a biochemické rozlišení obou tříd

Morfologické a bichemické rozlišení obou tříd

Magnoliopsida (Dicotyledones) / dvouděložné rostliny

Embryo je tvořeno obvykle dvěma dělohami, které mají 3 cévní svazky. Listy jsou většinou řapíkaté s žilnatinou síťnatou, buď zpeřenou nebo dlanitou a většinou neuzavřenou. Listence a listeny jsou obvykle po dvou. Svazky cévní obvykle uspořádány do kruhu (eustélé). Kořenový systém bývá tvořen hlavním a vedlejšími kořeny. Rostliny jsou dřevnaté nebo bylinné, často sekundárně tloustnoucí. Květy většinou 5- nebo méně často 4-četné. Spíše rozlišené na kalich a korunu. Hmyzosnubné opylování je v převaze.

Sekundární metabolismus dvouděložných je charakterizován rozsáhlejší biogenezí alkaloidů různých typů (s převahou benzylisochinolinových), silic, tříslovin (gallotaniny, ellagotaniny i katechinové proanthocyanidiny) steroidních saponinů, iridoidních a sekoiridoidních glykosidů, glukosinolátů, polyynů, seskviterpenových laktonů, nerozpustných šťavelanů ve formě krystalů, písku a drúz.

Magnoliopsida zahrnují 11 podtříd, 125 řádů, 458 čeledí, téměř 10 500 rodů a více než 195 000 druhů (Takhtajan A.,2009).

Farmaceuticky významné podtřídy jsou: Magnoliidae, Ranunculidae, Hamamelididae, Caryophyllidae, Dilleniidae, Rosidae, Cornidae, Lamiidae, Asteridae.

Řády podtříd zahrnující čeledi farmaceuticky významných druhů:

  • Magnoliidae: Magnoliales, Laurales, Annonales, Piperales, Illiciales
  • Ranunculidae: Ranunculales, Berberidales, Peoniales, Papaverales
  • Hamamelididae: Fagales, Betulales, Juglandales, Hamamelidales
  • Caryophyllidae: Caryophyllales, Caryophyllales, Polygonales
  • Dilleniidae:Theales, Droserales, Ericales, Cucurbitales, Violales, Caricales, Passiflorales, Primulales, Capparales, Salicales, Malvales, Urticales, Euphorbiales
  • Rosidae: Myrtales, Rutales, Sapindales, Saxifragales, Rosales, Geraniales, Fabales, Rhamnales, Vitales, Santalales,
  • Cornidae: Araliales, Dipsacales
  • Lamiidae: Geraniales, Lamiales, Solanales, Scophulariales, Oleales
  • Asteridae: Asterales

Liliopsida (Monocotyledones) / jednoděložné

Jednoděložné rostliny jsou charakteristické výrazným přizpůsobováním se životním podmínkám např. častým výskytem sukulentních typů, mykotrofii, větrosnubností apod. Jsou to většinou byliny, jen vzácně druhotné dřeviny; orgány jednoděložných druhotně netloustnou. Střední válec tvoří ataktostelé. Kořenovou soustavu je homorhizie se svazky cévními radiálními – polyarchními. Listy různého tvaru, často podlouhlé s podélnou, rovnoběžnou žilnatinou. Květy jsou trojčetné s obaly nerozlišenými na kalich a korunu, ale vytvářející okvětí (perigon). Někdy je perigon silně redukovaný, může i chybět.

Výskyt sekundárních metabolitů je u některých typů rozdílný: Ellagotaniny a ellagová kyselina v jednoděložných chybí. Jiné třísloviny se vyskytují sporadicky. Výskyt silic je významně omezen. Polyterpeny (kaučuk) prakticky chybí. Alkaloidy se vyskytují omezeně, a to jen v některých čeledích, saponiny jednoděložných jsou převážně steroidního typu, šťavelan vápenatý má především formu rafidů.

Liliopsida zahrnují 4 podtřídy, 31 řádů, 120 čeledí, více než 3000 rodů a okolo 65 000 druhů (Takhtajan A.,2009).

Farmaceuticky významné podtřídy jsou: Liliidae, Commelinidae, Arecidae, Aridae.

Řády podtříd zahrnující čeledi farmaceuticky významných druhů:

  • Liliidae: Melanthiales, Colchicales, Liliales, Iridales, Orchidales, Amaryllidales, Asparagales, Smilacales, Dioscoreales
  • Commelinidae: Bromeliales, Musales, Zingiberales, Cannales. Poales
  • Arecidae: Arecales
  • Aridae: Arales
loga
Zavřít