Asteraceae (Compositae) / hvězdnicovité (složnokvěté)

Čeleď Asteraceae se dělí do tří podčeledí z nichž farmaceuticky významné jsou Asteroideae / hvězdnicové a Cichorioideae / čekankové. 

Asteroideae / hvězdnicové

☿ * K0 [C(5) A5] G(2)

trubkovité květy terče

☿ (♀ ♂)↓ K0 [C(5) A5] G(2)

jazykovité květy paprsku

K0 C(5)

sterilní jazykovité květy paprsku

Cichorioideae / čekankové

☿ ↓ K0 [C(5) A5] G(2)

Morfologické znaky čeledi

Čeleď Asteraceae /hvězdnicovité  představují především vytrvalé nebo jednoleté byliny a polokeře, často s různým typem žlaznatých nebo jiných trichomů. Často se systémem článkovaných (především čekankové) mléčnic v lýku, obsahujících latex bohatý na triterpeny nebo s více či méně vyvinutým systémem schizogenních pryskyřičných kanálků, které jsou často vystlány epitelem. Oba sekreční systémy se obvykle společně v jednom druhu nevyskytují. Listy jsou střídavé, méně často protistojné, jednoduché nebo složené, někdy redukované v šupiny. Květy jsou obojaké nebo jednopohlavné i jalové, drobné s obaly rozlišenými, pokud kalich nechybí (kalich bývá často přeměněn v chmýr nebo žlaznatý val). Koruna srostlolupenná obvykle pětičetná aktinomorfní nebo zygomorfní. Květy tvoří husté racemózní květenství - úbor se zákrovem z listenů. Květenství je tvořeno buď jedním typem květů jazykovitých (čekankové) nebo jazykovitými, tvořícími paprsek úboru a trubkovitými, vytvářejícími terč úboru (hvězdnicové). Tyčinek je 5, jejich prašníky se slepují v trubičku; nitkami přirůstají ke koruně. Gyneceum (pestík) je tvořeno dvěma plodolisty, je zakončené dvouramennou bliznou. Semeník je spodní, jednopouzdrý, s jedním vajíčkem. Plodem je zobanitá nažka s vytrvávajícím chmýrem kalichového původu.

Podčeleď čekankové je charakterizována úbory pouze z jazykovitých oboupohlavných květů. Velmi časté jsou mléčnice.
Podčeleď hvězdnicové je typická tvorbou jazykovitých i trubkovitých květů obojakých i jednopohlavných i jalových, uspořádaných na úborovém lůžku jako paprsek a terč. Mléčnice se obvykle nevyskytují.

Čeleď poskytuje velký počet farmaceuticky významných taxonů.

Fytochemické znaky čeledi

Významným chemotaxonomickými znaky jsou: výskyt inulinu jako zásobního polysacharidu; biosyntéza polyynů (polyacetylenů), seskviterpenických laktonů; silice, kávové kyseliny a jejích derivátů, lokalizovaně se vyskytující alkaloidy. Význačným znakem je absence iridoidů.

Farmaceuticky významné druhy

Cichorioideae - čekankové

  • Cichorium intybus / čekanka obecná
    Vytrvalá bylina s přízemními listy kracovitě peřenoklanými s modrými květy a nažkami, s vřetenovitým kořenem a větvenými lodyhami.
    Rostlina je pěstována pro produkci kořenů využívaných především jako kávovina. Obsahuje až 60 % inulinu a hořčiny (seskviterpenové laktony), pro které je využívána i v tradiční medicíně. Využívány jsou i nať a semena.
    Fytofarmakologie
    Ve světě velmi rozšířená léčivá rostlina poskytující jako drogu kořeny nebo listy, v sušené i čerstvé formě. Hlavní indikací je nechutenství a dyspeptické potíže různého původu. Semena poskytují značné množství antioxidačně působících derivátů kyseliny kávové.
  • Taraxacum officinale agg. / pampeliška obecná (souborný druh)
    Vytrvalá bylina s vřetenovitým, mléčnicovitým, dlouhým kořenem, s růžicí přízemních kopinatých kracovitých listů s jednotlivými úbory na dutém stvolu; úbor žlutých květů má dvojitý zákrov (vnější ohnutý, vnitřní dvojitý a vzpřímený). Plodem je zobanitá nažka s chmýrem. Kořen pampelišky obsahuje inulin; v latexu mléčnic kořene, stvolu a úboru jsou hořké laktony a fytosteroidy.
    Pampeliška obecná; kracovité listy, dutý stvol s jedním úborem
    Úborové lůžko kryté zákrovem
    Fytofarmakologie
    Tradičně je v terapii využíván kořen i nadzemní část. Jsou doporučovány při dyspepsii, jaterních a žlučníkových potížích, nechutenství. Čaj je podáván při infekcích močového traktu. Využití v tradiční medicíně je mnohem širší, zahrnuje řadu dalších indikací.
  • Lactuca virosa / locika jedovatá
    Jihoevropský druh zasahující svým rozšířením i do střední Evropy a Asie. 1-2letá bylina s vřetenovitým kořenem páchnoucím po máku. Lodyha přímá, nahoře rozvětvená, Listy jednoduché, střídavé, modravě zelené, jemně ostnitě zubaté, vejčitě podlouhlé, přízemní řapíkaté – stonkové přisedlé. Úbory drobné, složené v latu. Obsahuje hořké seskviterpenové laktony (laktucin).
    Fytotoxikologie
    Rostlina je zdrojem historické lékárnické suroviny - zahuštěné latexové šťávy (laktukarium). Ta je dnes spíše chápána jako jedovatá složka obsahových látek, popř. jako homeopatický prostředek. Podobné vlastnosti mají také druhy L. serriola / l. kompasová a L.quercina / l. dubolistá.
  • Lactuca sativa Locika salátová je známá zelenina – hlávkový salát, která je netoxická

Asteroideae - hvězdnicové

  • Achillea millefolium / řebříček obecný
    Kosmopolitní druh s přisedlými, hluboce střihanými a pýřitými listy, dělenými na čárkovité segmenty. Drobné bílé úbory jsou na vrcholu přímého stonku v chocholíku. Úbory mají střechovitě se překrývající zákrovní lupeny a plevky na lůžku. Silice obsahuje hlavně chamazulen, dále jsou v obsahových látkách zastoupeny flavonoidy, třísloviny, laktony, polyyny aj. Z rostliny je využíván květ a nať.
    Řebříček obecný; chocholík úborů
    Hluboce střihané a pýřité listy, dělené na čárkovité segmenty
    Fytofarmakologie
    Květ a nať jsou doporučovány při nechutenství, dyspeptických potížích provázených křečemi, jako cholagogum,  externě jako sedací koupele při gynekologických zánětech. Nedoporučuje se při těhotenství a v době kojení. Droga ve zvýšené míře může způsobit kontaktní alergickou dermatitidu. Není vhodné ji také kombinovat s léky obsahujícími železo(reakce s tíslovinami).
  • Arctium tomentosum / lopuch plstnatý
    Arctium lappa / lopuch větší
    Arctium minus / lopuch menší
    Všude v Evropě rozšířené dvouleté byliny s velkými okrouhlými, řapíkatými listy. Květy jsou v kulovitých úborech se zákrovními listeny s háčky. Lopuch větší a lopuch plstnatý tvoří chocholičnatá květenství úborů. Vzájemně se liší velikostí úborů (l. větší za plodu až 4 cm, l. plstnatý až 2,5 cm) a zákrovem (l. větší má zákrov lysý, l. plstnatý hustě pavučinatě vlnatý). Lopuch menší skládá květenství hroznovitá; zákrov úboru má v mládí pavučinatý, později však téměř lysý. Drogu tvoří kořeny bohaté na inulin 50 %, polyyny, seskviterpenové laktony aj.
    Lopuch plstnatý; zákrov pavučinatý
    Fytofarmakologie
    Kořen je doporučován jako diuretikum, diaforetikum. Některé izolované látky vykazují in vitro anti-HIV a onkolytickou aktivitu (arktigenin. arktiopikrin aj.).
  • Arnica montana / Prha horská (arnika)
    Evropská horská vytrvalá bylina (nikdy však nevytváří větší společenství jedinců) s vodorovným oddenkem; na lodyze s 1-2 páry vstřícných vejčitě kopinatých, celokrajných listů; v přízemní růžici s listy obvejčitými, celokrajnými, žlaznatě pýřitými. Úbory na konci větví jsou jednotlivě, maximálně 5, terčové květy tmavě žluté, oboupohlavné; žluté jazykovité květy samičí. Nažky s chmýrem, žebernaté.
    Vstřícné vejčitě kopinaté listy, celokrajné, žlaznatě pýřité
    Významnými metabolity jsou karotenoidy, silice, sekviterpenové laktony (helenalin), polyyny aj. Arnika je rostlinou chráněnou, často bývá nahrazována A. chamissonis / prha stepní.
    Podléhá ustanovení CITES. Patří mezi ohrožené druhy v ČR v kategorii C3
    Fytofarmakologie
    Léčivou částí je květenství nebo kořen, výjimečně silice. Jsou indikovány při zvýšené teplotě a nachlazení, kašli a bronchitidě, zánětu ústní dutiny a hrtanu, revmatismu, zevně pak při kožních zánětech, včetně infekčních. Přípravky s arnikou mají řadu kontraindikací - těhotenství, poraněnou pokožku, přecitlivělost k rostlinám čeledi Asteraceae. Mohou způsobit řadu nežádoucích účinků – srdeční arytmii, třes, závratě, gastroenteritidu, bolest břicha, průjmy a zvracení. Nesmí se podávat spolu antikoagulanty, antiagregancii, trombolytiky a nízkomolekulárními hepariny.
  • Artemisia absinthium / pelyněk pravý
    Euroasijský druh vytrvalé až 100 cm vysoké byliny, silně hořce aromatické. Je pro ní charakteristická stříbrošedá lodyha s přitisklými dvouklanými chlupy. Listy má stříbřitě chlupaté, v přízemní růžici stopkaté, s čepelí v obrysu vejčitou, 3x peřenoklanou. Lodyžní listy přisedlé, menší, méně dělené, v obrysu kopinaté. Malé žluté úbory tvořené jen trubkovitými květy (vnější samičí, vnitřní oboupohlavné) se skládají do bohaté laty.
    Rostlina obsahuje silici s obsahem thujonu, seskviterpenové laktony (artabsin, santonin), hořčiny (absinthin) aj.
    Pelyněk pravý, listy
    Pelyněk pravý, lodyha
    Úbory z žlutých trubkovitých květů
    Fytofarmakologie
    nať pelyňku je surovina získaná z pelyňku pravého. Droga je složkou tradiční medicíny od starověku. Současná fytoterapie ji využívá při nechutenství, zažívacích potížích a poruchách žlučových cest.
    Nežádoucí účinky - především chronické užívání většiny druhů pelyňků může způsobit zdravotní problémy dané obsahem thujonu a santoninu.
    Po požití může thujon u zvláště citlivých osob vyvolat zdravotní problémy různého rozsahu od zvracení po edém plic a křeče. Dlouhodobá konzumace thujonu (např. pití oblíbeného absintu) vede ke sluchovým a zrakovým klamům, halucinacím, paranoi, akutní mánii, bolesti hlavy až trvalému poškození centrálního nervového systému (absintismus). Thujon je také látka vyvolávající potrat.
  • Artemisia abrotanum / pelyněk brotan
    Pelyněk brotan
    Vytrvalá, silně aromatická bylina s listy krátce řapíkatými 1-3x peřenosečnými, úkrojky niťovité23, žlaznatě tečkované. Úbory v latách.
    Fytofarmakologie
    Spíše prostředek lidové medicíny, někdy se pěstuje jako koření. 
  • Artemisia dracunculus / pelyněk kozalec (estragon) 
    Pelyněk kozalec

    Vytrvalá, lysá, aromatická bylina. Lodyhy trsnaté, přímé, hustě prutnatě větvené. Dolní listy 3klané, ostatní nedělené, kopinaté až čárkovité. Kulovité, stopkaté, žluté úbory tvoří laty.
    Fytofarmakologie
    Nať je známá jako koření, místně bývá využívána silice jako digestivum. Hlavní složky silice jsou estragol, ocimen a limonen.
  • Artemisia vulgaris / pelyněk černobýl
    Pelyněk černobýl
    Vytrvalá rostlina až 2 m vysoká s rozvětvenou lodyhou a peřenodílnými na rubu plstnatými listy. Žlutohnědé přisedlé úbory tvoří husté laty. Drogou je nať. Obsažená silice je velmi proměnlivá, vždy jsou zastoupeny kafr a borneol. Variabilní je přítomnost toxických thujonů.
  • Artemisia annua / pelyněk roční
    Jednoletá, silně aromatická bylina. Lodyhu má nahoře větvenou, listnatou; listy přisedlé 3x peřenosečné. Polokulovité úbory tvoří úžlabní hrozny a z nich vznikají řídké laty. Květy jsou nažloutlé.
    Rostlina je široce rozšířena v čínské oficiální i tradiční medicíně jako antimalarikum. Účinná složka – seskviterpenový lakton artemisinin - je obsažena v silici.
  • Artemisia cina / pelyněk cicvárový
    Polokeř původní v západní Asii. Na prutovitých větvích vytváří různě dílné listy, horní listy jsou téměř jednoduché. Větve jsou zakončené štíhlými klasy drobných přisedlých, 2-4květých úborů. Ty byly, ještě nerozvinuté, využívány pod označením „ cicvárové semínko“ jako antiparazitikum. Účinná složka je seskviterpenový lakton – santonin a silice tvořená především cineolem. Santonin je významně toxický.
  • Calendula officinalis / měsíček lékařský
    Měsíček lékařský
    1-2letá pěstovaná aromatická, měkce pýřitá bylina, s lodyhou bohatě větvenou, celou listnatou. Spodní listy jsou obvejčité nebo kopisťovité s krátkým řapíkem, horní kopinaté, přisedlé. Úbory jednotlivé, stopkaté; květy trubkovité i jazykovité, žluté až oranžové. Rostlina obsahuje: flavonoidy, karotenoidy, polyeny, polyyny, saponiny aj.
    různé typy listů, obvejčité až kopinaté
    Fytofarmakologie
    Květenství měsíčku se používá v oficiální i v tradiční medicíně. Lékaři a farmaceuty je doporučováno při zánětech ústní dutiny a hrtanu; zevně při poraněních a kožních zánětech. Tradiční medicína jej užívá jako celkově protizánětlivý prostředek, dále pak jako antihyperlipidemický,, antivirový a protikřečový (v zažívacím traktu) prostředek.
  • Chamaemelum nobile (syn. Anthemis nobilis) / rmenec sličný (řžímský heřmánek)
    Rmenec sličný, římský heřmánek
    Vytrvalá aromatická bylina s listy střídavými, přisedlými, v obrysu podlouhlými, 2-3 peřenosečnými v čárkovité špičaté úkrojky. Úbory jednotlivé, stopkaté, terčové květy žluté, jazykovité květy bílé někdy nevyvinuté. Nažky bez chmýru. Původní v jižní Evropě. Spíše dříve u nás pěstována jako „římský heřmánek“. Obsahuje polyyny, seskviterpenové laktony (nobilin) a silici.
    Fytofarmakologie
    Pro farmaceutické účely rostlina poskytuje především silici a květenství. Byla prokázána řada biologických aktivit, chybí však klinické zhodnocení. Tradiční medicína římský heřmánek doporučuje při nadýmání, křečích ve střevech, menstruačních potížích, nervozitě, při zánětech horních cest dýchacích. Kontraindikací je těhotenství.
  • Cnicus benedictus / benedikt lékařský
    Benedikt lékařský
    Jednoletá bylina původem ve Středomoří a Malé Asii (dnes jinde pěstována) s bohatě rozvětvenou lodyhou, bohatě pokrytou trichomy. Listy jsou kopisťovité, ve spodní části peřenosečné, ostnitě zoubkaté. Úbory mají také ostnité zákrovní listeny; květy žluté, jen trubkovité. Biologickou aktivitu vykazují především seskviterpenové laktony (knicin), lignany a další hořčiny.
    Fytofarmakologie
    Nať se doporučuje při nechutenství a jiných trávicích potížích.
    Úbory s ostnitými zákrovními listeny tvoří jen trubkovité květy
  • Echinacea angustifolia / třapatka úzkolistá
    Echinacea purpurea / třapatka nachová
    Echinacea pallida / třapatka bledá

    Různé druhy původně prérijního severoamerického rodu Echinacea. Vytrvalé byliny, drsně a štětinatě chlupaté; střídavé listy kosníkovité nebo kopinaté (E. pallida), celokrajné nebo zubaté (E. purpurea), spodní řapíkaté, vrchní přisedlé až objímavé (E. angustifolia). Velké úbory tvořené nachovými trubkovitými květy kuželovitého terče a dlouhými jazykovitými, růžovými květy paprsku (do 2,5 cm – E. angustifolia, do 5 cm – E. purpurea, až 7 cm – E. pallida).
    Rostlina obsahuje biologicky aktivní fenolové sloučeniny (kyselina kávová a její deriváty), nenasycené alifatické sloučeniny - alkylamidy (echinacein), polysacharidy.
    Fytofarmakologie
    Nejúčinnější imunomodulátory jsou látky kořene třapatky úzkolisté. Spíše než profylaxe bakteriálních a virových infekcí jsou přípravky účinné jako urychlovače imunitní odpovědi na infekční stimuly.
    Třapatka úzkolistá; kopinaté, přisedlé až objímavé listy - detail úboru
    Třapatka úzkolistá; kopinaté, přisedlé až objímavé listy
  • Helianthus annuus / slunečnice roční
    Slunečnice roční
    Jednoletá bylina původem z Mexika. Na přímé nevětvené lodyze se střídavými, široce vejčitými, řapíkatými listy tvoří květy - koncový úbor. Květy terče jsou oboupohlavné, trubkovité, žlutohnědé. Květy paprsku jsou sterilní, zlatožluté. Plodem jsou nažky bohaté na olej (až 30 %)
    Významná potravinářská surovina. Ve farmacii je důležitou technologickou surovinou, používá se čištěný olej.
    Trubkovité květy s rozevřenými bliznami a nalepenými pylovými zrny
    Jako zelenina a dietetikum se využívají oddenkové hlízy topinamburu hlíznatého (Helianthus tuberosus) pocházejícího ze Severní Ameriky. Hlavní obsahovou složkou je polyfruktozan inulín.
  • Inula helenium / oman pravý
    Oman pravý
    Vytrvalá, statná, chlupatá bylina se silným oddenkem a kořeny. Rýhovaná lodyha v horní části rozvětvená. Přízemní listy jsou vejčitě eliptické, tupě zubaté, špičaté s křídlatým řapíkem. Lodyžní listy jsou přisedlé, vejčité. Úbory jednotlivé, středové květy oboupohlavné; jazykovité samičí, žluté. Nažky s chmýrem. Odedávna pěstovaný druh. Jako farmaceutická surovina a tradiční droga se používají podzemní orgány obsahující seskviterpenové laktony a inulin
    Fytofarmakologie
    Droga je doporučována při zánětech horních cest dýchacích, menstruačních potížích, infekcích močového traktu. Zevně při infekcích kůže. Nežádoucím účinkem se projevují laktony, které dráždí mukózní membrány. Kontraindikací je těhotenství.
  • Leuzea carthamoides / parcha saflorová (maralí kořen) 
    Parcha saflorová
    Mohutná, vytrvalá bylina původem z Altaje. Tradiční prostředek etnomedicíny a léčebné kosmetiky. Rostlina obsahuje steroidy podobné
    hmyzím hormonům, polyyny a řadu dalších velmi aktivních látek. Tradiční léčivou rostlinou je také alpský druh Leuzea rhapontica.
    Fytofarmakologie
    Rostlina se řadí mezi adaptogeny, tj. látky adaptující organismus k vyšší stresové zátěži. Principy účinku jsou stále zkoumány.
  • Matricaria recutita [syn. Chamomilla recutita] / heřmánek lékařský  
    Heřmánek lékařský
    Jednoletá bylina se střídavými, na čárkovité části, až třikrát peřenosečně stříhanými listy. Rozvětvené lodyhy nesou dlouhostopkaté úbory s lysým, kuželovitým a dutým lůžkem. Žluté trubkovité květy terče jsou oboupohlavné, bílé okrajové jazykovité květy jsou samičí. Plodem jsou drobné obvejčité nažky bez chmýru. Na povrchu oplodí jsou slizové buňky. Heřmánek lékařský je běžná plevelná rostlina Evropy, Malé Asie až po Čínu. Hojně se pěstuje v Maďarsku, Chorvatsku, České republice, Egyptě, Mexiku aj. Drogu tvoří květenství obsahující silici, flavonoidy a laktony.
    Fytofarmakologie
    Heřmánek patří mezi nejvíce využívanou léčivou rostlinu. Jeho protizánětlivý, antimikrobní a jiné účinky jsou aplikovány v tradiční i oficiální medicíně. Heřmánek, jako každá hvězdnicovitá rostlina, má významné alergogenní vlastnosti, vzhledem k obecné popularitě této léčivé rostliny v populaci, je třeba o této vlastnosti pacienta informovat.
    Kuželovité, duté úborové lůžko
  • Silybum marianum / ostropestřec marianský
    Původně středomořská dvouletá bylina, nápadná bíle peřenolaločnatými skvrnitými listy. Spodní listy jsou v přízemní růžici. Květy tvoří purpurově zbarvené vejcovité úbory. Listy a listeny zákrovu mají špičaté žluté bodliny. Plodem jsou různobarevné chmýrnaté nažky bohaté na biologicky aktivní flavolignany
    (silybin, silydianin a silychristin).
    Fytofarmakologie
    Hepatoprotektivní efekt prokazuje směs flavolignanů izolovaných z nažek, obvykle označovaná jako silymarin.
    Ostropestřec mariánský; vejcovité purpurové úbory, patrné skvrnité listy s bodlinami
    Nažky zbavené chmýru – využívaná droga (ostropestřec)
    Nažky uvolněné z úboru mající ještě chmýr
  • Solidago virgaurea / zlatobýl obecný
    Vytrvalá až 80 cm vysoká evropská bylina, s přímou, v dolní části nafialovělou lodyhou, nesoucí na vrcholu žluté úbory uspořádané v latě nebo hroznu. Listy přízemní má obvejčité, lodyžní eliptické, postupně až čárkovité. Květy žluté. Nažky s chmýrem. Rostlina obsahuje triterpenové saponiny (virgaurea-saponiny), polyfenolové kyseliny, silici aj.
    Fytofarmakologie
    Rostlina je zdrojem naťové drogy tradiční medicíny i oficiální fytoterapie. Používá se jako diuretikum, antiflogistikum a litotriptikum.
    Zlatobýl obecný alpínský
    Zlatobýl obrovský, S. gigantea; tento druh může nahradit z. obecný
  • Pyrethrum parthenium / řimbaba obecná
    Vytrvalá bylina původní v Malé Asii. Lodyha je větvená se zpeřenými listy do podlouhlých segmentů opětně dělených v laločnaté široce eliptické nebo podlouhlé díly. Úbor tvoří žluté trubkovité květy terče a bílé jazykovité květy paprsku.
    Medicína a farmacie využívá nať s obsahem seskviterpenových laktonů - parthenolidů. Rostlina též obsahuje silně aromatickou silici složenou s kafru, kamfenu, chrysantemylacetátu aj.
    Fytofarmakologie
    Rostlina poskytuje silně účinnou drogu – nať, zařazenou mezi separanda. Obsahové látky vykazují řadu farmakologických účinků (protizánětlivý, antikoagulační, analgetický, spasmolytický aj.). Přípravky obsahující tuto drogu jsou klinicky využívány při migrenách a revmatických artritidách. Droga však vykazuje nežádoucí účinky, kontraindikace (těhotenství, kojení, dětský věk), nesmí se používat spolu s antikoagulancii a nesteroidními antiflogistiky.

Další druhy s významnými biologickými účinky

  • Pyrethrum cineriifolium [syn. Chrysanthemum cinerariifolium] / řimbaba starčkolistá
    Vytrvalá šedopýřitá bylina původní na jadranském pobřeží. Má přímou lodyhu, řídce listnatou. Přízemní růžice listů 2x peřenosečných s čárkovitými úkrojky. Jednotlivé koncové úbory s bílými květy paprsku a žlutými terče vyrůstajícími na žebrovitě rozvětveném stonku. Úbory tvoří drogu s obsahem antiparazitárních a insekticidních monoterpenových esterů pyretrinů, cinerinů a jasmolinů.
  • Tussilago / podběl
    Senecio L. / starček
    Podběl byl ještě donedávna využívanou slizovou léčivou rostlinou, starček představuje toxické rostliny. V současnosti je známo, že oba druhy spojuje obsah podobných pyrrolizidinových alkaloidů – významných hepatokarcinogenů. Z těchto důvodů je doporučeno vyřadit je ze souboru léčivých rostlin.

 

Media