♀ + ♂ + ☿ ∗ P3+3 A3+3 G(3) spod
Chocholaté stromy s jednoduchým nevětveným kmenem nebo velmi statné byliny se zdánlivým kmenem tvořeným listovými pochvami. 5 tropických rodů.
- Musa sp. div. / banánovník
Do rodu se v současné době řadí až 40 druhů původem z tropů Indie, jihovýchodní Asie, Austrálie a Tichomoří. Jedná se o vytrvalé byliny, tvořící z podzemního masitého oddenku nepravý kmen o výšce 1-6 m; ten je tvořen dužnatým středem kmene prorůstajícími listovými řapíky zvětšující se délky, které jsou zakončeny podlouhle oválnou (až 4 m dlouhou) listovou čepelí. Květenství vzniká z vegetačního vrcholu, který postupně proroste celým středem kmene a na úrovni listové koruny se objeví diferencován v klasovité květenství. Poté roste ještě vzhůru a nakonec se obrací k zemi. Květenství nese tři typy květů - pestíkové z nichž se později vyvinou plody, oboupohlavné rozvíjející se později a obvykle mají samičí sterilitu a nakonec se otevírají prašníkové. Plody jsou bobule u planých rostlin s hmotností do 50 g, u pěstovaných až 700 g. Pěstované odrůdy jsou bezsemenné. Odplozená osa se usekává a z podzemního orgánu vyrůstá nová. Banánovník je mnoholetá ovocná bylina patřící k nejstarším kulturním rostlinám. Nyní se pěstuje v tropech celého světa.
Banánovník acuminata conv. Sucrier (vyšlechtěná komerční odrůda)
Bobule, u pěstovaných bezsemenné
Ekonomický a fytofarmakologický význam
Podle způsobu použití se banány dělí na zeleninové a ovocné. Ovocné banány mají dužninu s obsahem 75 % vody, 23 % sacharidů (z toho 4 % škrobu), tuků, bílkovin, vlákniny, kyselin, vitaminů A, C. Zeleninové (plantejny) se tepelně upravuji, obsahují až 20 % škrobů, ale také biogenní aminy – serotonin, dopamin apod. Druhem používaným v tradiční terapii v zemích jsou právě plantejny – Musa paradisiaca. Uvádí se jejich prospěšnost při žaludečních vředech, hypercholesterolemii, ale také zneužívání k výrobě omamných nápojů.
Druhy Musa acuminata a Musa balbisiana jsou základní druhy, z kterých jsou vyšlechtěny současné pěstované odrůdy.