Euphorbiaceae / pryšcovité

* K2-3 C0 n. 5 A1-∞

* K3-5 C0 n. 5 G(3)

Morfologické znaky čeledi

Čeleď vzhledově velmi heterogenních rostlin – jednoletých i vytrvalých bylin, polokeřů, keřů, stromů, dřevnatých lián, i bezlistých „kaktusovitých“ sukulentů. V pletivech mají často mléčnice. Listy jsou různého tvaru i postavení, nejčastěji střídavé, někdy redukovány na šupiny, asimilační funkci mohou také vykonávat listovitá fylokladia nebo zelené stonky. Květenství jsou složená, vrcholičnatá, často v cyathiích (vrcholičnaté oboupohlavné květenství tvořené jedním samičím, dlouze stopkatým středním květem a pěti vijany samčích květů; vijany vyrůstají z úžlabí listenců, které srůstají v pohárkovitý zákrov nesoucí na horním okraji 4 žlázky). Květy jednopohlavné, jednoobalné nebo bezobalné, rostliny jednodomé nebo dvoudomé; tyčinka jedna nebo mnoho. Semeník je svrchní G(3), plodem je tobolka s jedním semenem. Zahrnuje asi 400 rodů většinou v tropech a subtropech celého světa. V menším zastoupení jsou rody mírného pásu.

Fytochemické znaky čeledi

Čeleď je bohatá na různé typy sekundárních metabolitů: polyisopren (kaučuk), kyanogenní sloučeniny, alkaloidy, lektiny (aglutinující glykoproteiny), cyklopentenové mastné kyseliny, lokálně dráždící pryskyřice, diterpenové estery (ingenolové a forbolové deriváty) aj.

  • Ricinus communis / skočec obecný
    Jednoletá bylina (v tropech a subtropech dřevina) bez mléčnic, s mohutnými přímými lodyhami, listy střídavými, řapíkatými, dlanitě členěnými, Květenství je latnaté v dolní části s květy samčími a v horní samičími. Květní obal je tvořen pouze na bázi srostlým kalichem, koruna zcela chybí. Nahloučené tyčinky jsou násobně větvené nesou až tisíc jednováčkových prašníků. Ostnitý pestík má tři červené blizny. Plodem je ostnitá tobolka. Ze semen se lisuje olej. Je tvořen triacylglyceroly obsahující nenasycenou a hydroxylovanou C18 mastnou kyselinu – ricinoleovou. V semenech je také až 20 % proteinů, celkem až 60 % lipidů, vysoce toxický lektin ricin a nitrilový derivát 2-oxo-pyridinu – ricinin.
    Plodem je ostnitá tobolka
    Pestíky mají 3 červené blizny, na spodní části květenství samčí květy s nahloučenými tyčinkami
    Skočec obecný, v mírném pásu jednoletá bylina (botanická zahrada Hradec Králové)
    V tropech a subtropech dřevina (snímek je z havajského tropického pralesa)
    Fytofarmakologie a fytotoxikologie
    Olej je tradičním farmaceutickým technologickým materiálem a má přímý biologický efekt na zažívací trakt (silné laxativum).
    Lektiny (ricin) je vysoce toxický glykoprotein, poškozuje sliznici zažívacího traktu a působí jako inhibitor proteinové syntézy. Forbolové deriváty jsou významnými kokarcinogeny kožních nádorů, při akutní intoxikaci poškozují i zažívací trakt.
  • Mallotus philippinensis / kamala filipinská
    Malý strom rostoucí v jihovýchodní Asii. Plody jsou pokryty žlázkami produkujícími červenou pryskyřici. Červené barvivo je rotlerin použivaný proti parazitům.
  • Manihot esculenta / maniok jedlý
    Křovitá, slabě zdřevnatělá bylina původem z tropické Ameriky, dnes hojně pěstován všude v tropech. Poskytuje velké podzemní hlízy s vysokým obsahem škrobu. Je potravou pro téměř miliardu lidí. Vyžaduje však úpravu před konzumováním – odstranění kyanogenní látky (manihotoxinu) vymýváním.
  • Tithymalus sp. div. (syn. Euphorbia) / pryšec (až 250 druhů)
    Druhy rodu pryšec jsou zastoupeny i v naší květeně. Charakterizuje je květenství - cyathium (viz výše).
    Rod zahrnuje jednoleté i vytrvalé druhy. Pletiva celé rostliny jsou protkána mléčnicemi. Plodem jsou bradavičnaté nebo hladké tobolky. Všechny druhy obsahují toxické deriváty diterpenového ingenanu a forbolu, kyanogenní sloučeniny aj.
    Tithymalus cyparissias / pryšec chvojka, T. helioscopius / p. kolovratec, T. peplus / p. okrouhlolistý, T. esula / p. obecný, T. dulcis / p. sladký aj.
    Pryšec překrásný; mladé kvetoucí exempláře
    Víceleté dřeviny téhož druhu
    Pryšec mnohobarvý
    Pryšec kolovratec
  • Hevea brasiliensis / kaučukovník brazilský
    Vysoký strom původem z povodí Amazonky, dnes pěstovaný především v jihovýchodní Asii (odtamtud až 50 % světové produkce přírodního kaučuku). V kmeni stromu se nachází dlouhé trubicovité mléčnice, po nařezání se vylučuje latex – surový kaučuk, který se dále zpracovává (čištění, vulkanizace apod.). Ve zdravotnictví má významné využití. Čistý kaučuk je cis-polymerem 3 000-6 000 isoprenových jednotek.
  • Croton tiglium / ladel počistivý
    Dřevina tropů Asie, pěstuje se i jinde. Tradičně se využívají semena obsahující olej se silně projímavým efektem (toxické diterpeny).
    Poznámka: Domácí okrasný „kroton“ je jiná rostlina (Codiaeum variegatum).
  • Jatropha sp. div. / dávivec
    Druhy tropického keře produkující semena s obsahem drasticky projímavého oleje, účinné jsou toxické diterpeny (acetylované forboly). Dnes se olej používá jen k technickým účelům (bio-diessel palivo).
    Dávivec sp., drogou jsou olejnatá semena
Media