☿ n. ♂ ♀ ∗ P3+3 A3+3 G(3)
Morfologické znaky čeledi
Trvalé byliny, někdy i v tropech dřeviny, liány a epifyty, typické podzemními orgány. Někdy tvoří vzdušné kořeny. Jednoduché listy. Drobné, početné květy v květenství typickém pro tuto čeleď – palice podepřená nápadným toulcem. Květy jsou obvykle oboupohlavné, redukcí mohou přecházet v jednopohlavné. Plodem je bobule nebo nažka.
Metabolity tvoří silice, kyanogenní glykosidy, šťavelany, zřídka alkaloidy aj.
- Acorus calamus / Puškvorec obecný
Bylina stojatých vod a mokřadů pěstovaná od 16. století v Evropě, kde se však množí vegetativně. Generativní množení probíhá pouze v původních zemích výskytu - v jihovýchodní Indii. Vyskytují se odrůdy bez beta-asaronu – fenylpropanové siličné složky (psychoaktivní a karcinogenní látka) a s beta-asaronem.
A. calamus var. americana je diploidní odrůda, A. calamus var. calamus je triplodní – obě neobsahují asaron. A. calamus var. angustatus je indická tetraploidní odrůda, která asaron obsahuje. Farmaceutickou surovinou je oddenek poskytující silici, pryskyřici, třísloviny aj.
- Amorphophallus sp. / amorfofalus
Rod tropických rostlin s typickým uspořádáním palice jednopohlavných květů (samčí v horní části, pod nimi samičí) ukryté v mohutném toulci. Plodem jsou bobule. Rostliny mají mohutné oddenkové hlízy bohaté na škrob.
Amorfofalus konjac
Některé druhy jsou toxické pravděpodobně pro obsah kyanogenních glykosidů, jiné jsou zdrojem škrobu. Z A. konjac je získáván glukomannan používaný jako perorální antidiabetikum. Tento silně bobtnající glukomannan (označovaný jako „konjac“) je využíván také v potravinářských technologiích.
- Arum maculatum / árón plamatý
Bylina rostoucí v lužních lesích. Na vrcholu stvolu nese palici obalenou toulcem. Palice je složena dole z nahých samičích květů, nad nimi ze samčích, nahoře z jalových květů. Plodem je bobule.
Rostlina je jedovatá. Toxické látky nejsou zcela známy – prchavé aroiny, snad nikotin aj; významným fenoménem jsou dráždivé rafidy šťavelanu vapenatého.
Árón sp.
Difenbachia sp.
Rafidy árónovitých (difenbachia)
Do čeledi patří řada známých, listem okrasných rostlin, většina z nich je též toxická pro obsah jehlic šťavelanu vápenatého, popř. jiných látek.
Calla palustris / ďáblík bažinný, Anthurium, Monstera, Philodendron, Scindapsus, Dieffenbachia.
Fytotoxikologie
Toxicitu aronovitých nelze jednoduše vysvětlit. Pravděpodobně se jedná o kombinaci mechanického poškození sliznic zažívacího traktu (nebo podkožní pojivové tkáně) ostrými jehlicemi (rafidy) šťavelanu vápenatého, které jsou vystřelovány z ejekčních buněk rostliného pletiva při mechanickém rozdrcení (zkousnutí, rozdrcení mezi prsty apod.) a současného uvolnění proteolytických enzymů, histaminu z žírných buněk (rozvinutí histaminové reakce) či průnik rozpustných forem šťavelanů z rostlinných pletiv do rány (oxalátová otrava). Následně je ovlivněno žvýkání a polykání, dostaví se otok jazyka, ztráta schopnosti řeči, útlum dechu až tonické křeče.