Aloaceae (Asphodelaceae) / aloovité

☿ * P3+3 n. (3+3) A3+3 G(3)

Morfologické znaky čeledi

Byliny vytrvávající oddenky, které často končí růžicí přízemních listů, někdy přecházející v kmen zakončený chvostem listů. Listy často sukulentní stavby, jednoduché, celokrajné až zoubkované a pichlavé se souběžnou žilnatinou. Často se svazky cévními kolem centrálního parenchymatického slizového pletiva. Při lýkové části svazku cévního se nachází čepička aloinových buněk (zasahuje do pericyklu), které obsahují zbarvený sekret a akumulují anthranoidy. Květy stavěné podle vzorce, uspořádané ve vrcholových květenstvích. Plodem je tobolka.

Fytochemické znaky čeledi

Produktem sekundárního metabolismu jsou především anthranoidy (deriváty anthrachinonů obvykle v glykosidové formě, tzv. aloiny).

Aloë spp. / aloe – rod poskytující až 150 druhů mohutných více méně stromovitých rostlin s tučnými, masitými listy. Původem jsou z Afriky, dnes pěstovány i jinde. Některé druhy jsou využívány i ve farmacii.

  • Aloë ferox / aloe kapská
    Roste v jižní Africe. Vytváří kmen s chocholem velkých až 1 m dlouhých a 15 cm silných, masitých listů, na okrajích a listové čepeli opatřených ostrými červenavě hnědými ostny. Květy uspořádané do klasů jsou oranžově až červeně zbarvené. Evropský lékopis obsahuje článek Aloe capensis, což je zaschlá buněčná šťáva listů A. ferox.
  • Aloë vulgaris (syn. A. vera, A. barbadensis) / Aloe pravá, a. barbadoská (obchodní označení - aloe curaçao)
    Druh je charakteristický žlutými květy; listy s ostny jen na okrajích čepele. Je původní v severní Africe, dnes rostoucí zplaněle ve vhodných lokalitách celého světa.

Fytofarmakologie

Odedávna poskytuje šťávu k hojeni ran, k ochraně proti slunečnímu UV záření, je součástí řady kosmetik. V lékopisu je uvedena jako Aloë barbadensis a představuje usušenou šťávu z listů standardizovanou na obsah antranoidů.

Poznámka: aloe je obvykle využívána pro obsah antranoidů jako projímavého prostředku, tyto látky jsou však obsaženy pouze v aloinových buňkách pericyklu; naopak využití slizu (aloe-gel) pro účely dermatologie a kosmetiky je podmíněno zpracováním pouze centrálního slizového pletiva, které neobsahuje antranoidy ale aminokyseliny, lipidy, steroly, enzymy a především polysacharidy (acetylmanany, glukomanany).

  • Původem z jižní Afriky je také Aloë arborescens / Aloe stromovitá, využívaná také v tradiční medicíně jako laxativum.
Media